Vital Plus - Časopis, který pomáhá seniorům
NEJČTENĚJŠÍ
NEJLÉPE HODNOCENÉ
- Odložte přebytečné kilogramy!
- Matky po e-mailu
- Josef Koutecký: Aristokrat v bílém
- Zdeněk Mahler: Osud i naděje
- Co dokáže pampeliška
- Vlasta Chramostová, Stanislav Milota: Manželské etudy
- Segedín: Maďarská klasika
- Tajemství přírodní zahrady
VIDEO
Švýcarský důchod je pěkný jen na české poměry
Zdeňka Zemanová má do důchodu ještě hodně daleko – je jí teprve 41 let. Ale žije ve Švýcarsku, v Luzernu, kam se před patnácti lety přestěhovala z Přerova za svou láskou a založila tu rodinu. A tady lidé důchod intenzívně řeší už od dvaceti let. Ona sama s tím začala teprve před třicítkou, kdy už měla dvě děti a bylo skoro pozdě. Už se jí nepovede naspořit takovou částku, jakou by si přála.
Diskuze / Jak se žije... / Rubrika: Letokruhy / 22.6.2010 / Text: Lenka Petrášová / Úvodní foto: Dreamstime
V zemi je sice průměrná výše důchodu v přepočtu na naše koruny 35 647 korun, což se zdá hodně. Jenže pozor: stejně jako třeba ve Francii nebo v Nizozemí nejde jen o státní penze. Jde o důchod, který se skládá hned z několika složek – vlastních úspor v penzijních fondech, zaměstnaneckých fondů a podobně. V žebříčku Evropy je tato země alpských luk, hor a jezer co do výše důchodu na sedmé příčce.
Samotný státní důchod tvoří šedesát procent předchozí mzdy, což je sice víc než v Česku (u nás zhruba 40 procent), ale nevýhodou je tu podobně jako u nás, že důchody jsou nespravedlivé, tedy rovnostářské. Neplatí tu, že kdo se víc snažil a víc vydělal, ten má vyšší důchod. Státní důchody jsou si tudíž velmi podobné. I proto se lidé tolik snaží si spořit dobrovolně. A v zemi, která má takovou finanční tradici, tomu naštěstí každý rozumí a spoří si sám.
„Tady je to natolik zažitý zvyk, že když jsem sem v šestadvaceti přišla a založila rodinu, a teprve někdy dva roky poté, jsem se začala po debatách s manželem zajímat o to, jak si budu a kam spořit na penzi, tak bylo znát, že nade mnou trochu kroutí hlavou – byla jsem na uzavírání důchodového připojištění stará. Tady si jej lidé zakládají třeba už ve dvaceti, nejpozději ve čtyřiadvaceti, když dokončí školu,“ popisuje Zdeňka Zemanová.
Není divu, že švýcarské důchody patří spolu s Nizozemím a Francií, kde jsou ještě vyšší penze, k těm zemím, které začaly řešit něco jako důchodovou reformu už po druhé světové válce. Lidé tady proto už desítky let vědí, že pokud se budou spoléhat jen na stát, moc pohodlí jim to v důchodu nepřinese.
„Navíc – švýcarské důchody jsou hezké jen z pohledu Čecha, ale já si moc neumím představit, jak se s tím dá vyžít, když jen nájmy bytů tady v Luzernu spolknou klidně 30 tisíc českých korun. Takže bez vlastního spoření to nejde. Švýcarsko je poměrně drahá země,“ říká Zdeňka Zemanová.
S manželem se podobně jako řada dalších lidí spoléhají na to, že nepůjdou do důchodu hned, ale budou se dál starat o penzion, který je živí, takže si ještě nějakou dobu poté, co jim nastane důchodový věk, užijí běžnou životní úroveň. To si však vzhledem ke zdraví nemůže nikdo jen tak naplánovat.
Á propos: zdraví. „Když sleduju debaty Čechů, jak si stýskají nad poplatky ve zdravotnictví, tak se musím smát. Co to je, proboha, třicet korun za recept a za doktora? Tady se doplácejí stovky a tisíce a nikdo nám to z pojišťovny nevrátí,“ říká Zdeňka Zemanová. V řeči statistiky: zatímco čeští důchodci se na zdravotní péči, což jsou především doplatky za léky, podílí zhruba patnácti procenty, ve Švýcarsku si doplácí téměř dvojnásobek – přes 28 procent péče.
Důchodovou hranicí je tady pětašedesát let. Předčasný důchod tu není běžný, kdo však ze zdravotních nebo jiných důvodů skutečně chce, ten smí odejít do penze už o rok dřív – v 64 letech.
Naštěstí se Švýcarsko připojilo k evropským zemím, které si vzájemně uznávají nároky na sociální dávky včetně důchodu, takže i Zdeňka Zemanová, coby cizinka, která tu od dob studií nepracovala a nepřispívala od začátku do solidárního systému důchodu, má nárok na švýcarský důchod.
Potíž je, že Švýcarsko zřejmě brzy čeká důchodová revoluce, takže zdejší důchodci o své pěkné penze do budoucna zčásti přijdou
Kdy se odchází v Evropě do důchodu?země: muži: ženy:
Belgie 65 64
Bulharsko 63 59,5
ČR* 62 60
Dánsko 65 65
Estonsko 63 63
Finsko 65 65
Francie 60 60
Irsko 65 65
Itálie 65 60
Kypr 65 65
Litva 62,5 60
Lotyšsko 62 62
Lucembursko 65 65
Maďarsko 62 62
Malta 61 60
Německo 65 65
Nizozemsko 65 65
Polsko 65 60
Portugalsko 65 65
Rakousko 65 60
Rumunsko 65 60
Řecko 65 60
Slovensko 62 62
Slovinsko 58 58
Španělsko 65 65
Švédsko 65 65
Británie 65 60
Pozn.: V případě ČR platí pro osoby narozené před rokem 1965, pro ty ostatní se důchodová hranice navýšila na 65 let.
(Zdroj: agentura ČTK)
. „Teď v březnu u nás proběhlo referendum a voličům se povedlo svrhnout vládu, která chtěla jako jednu z cest z ekonomické krize krátit důchody,“ vypráví Zdeňka Zemanová. A to se povedlo přesto, že vláda strašila, že už za pět let nebude na výplatu důchodů.
Voliči nechali politikům takto hořce sníst fakt, že Švýcarsko sice chtělo lidem v rámci úspor a utahování opasků sáhnout na důchody, ale na druhou stranu pomohlo miliardami krachujícím podnikům v krizi. To však neznamená, že do budoucna je vyhráno. Ani tak bohatá země, jakou Švýcarsko je, nemá na vyplácení důchodů stále přibývajícímu počtu seniorů a Zdeňka Zemanová počítá s tím, že po důchodové reformě, která v nejbližších letech přijde, státní penze zdaleka nebude tak štědrá jako doposud.
Švýcaři totiž mají ještě jeden problém, který řeší už jen severské státy – lidé tu žijí dlouho. Takže si svou penzi užívají v průměru o šest let déle než třeba Češi. Mimochodem – možná i kvůli tomu čistému vzduchu a zdravějšímu životnímu stylu ve Švýcarsku žije dva a půl tisíce českých důchodců, kterým sem Česká správa sociálního zabezpečení posílá důchody. Švýcarsko tak patří mezi pět nejčastějších zemí, kam jezdí na stará kolena Češi žít.
Lenka Petrášová je redaktorkou MF DNES.
Přispějte do diskuze. Zajímá nás váš názor na tento článek.
Přispějte do diskuze
Zajímá nás váš názor na tento článek.





