Vital Plus - Časopis, který pomáhá seniorům

Jiřina Šiklová: Jako vejce vejci?

Volby skončily, jak skončily, nic na tom nezměníme. Ale poučení si z toho vzít můžeme. Na podzim tohoto roku budou totiž volby do krajů, volby lokální neboli místní a ty mají také velký význam.

Diskuze / Pohled J. Š. / Rubrika: Letokruhy / 21.6.2010 / Text: Jiřina Šiklová / Úvodní foto: Jan Bartoš

Na těch, co právě skončily, se mi nelíbilo, jakým způsobem byli oslovováni voliči a jak byli mnozí, především my, starší a staří doslova degradováni, devalvováni, snižováni. Udělali z nás sobce, kteří se dají koupit za slib několika stovek k důchodu. Politické strany ani tak neuváděly svoje politické programy, jako spíše hrubě pomlouvaly ty druhé, konkurenční. Zesměšňovaly tváře svých odpůrců, očerňovaly je, vlastně osočovaly. Místo přesvědčování o programu, zdůvodňování, proč program té či oné strany je důvěryhodný a získávání voličů pro tyto myšlenky, vyvíjely politické strany většinou tzv. negativní kampaň. Vychvalovaly sebe, jako by se jednalo o nabídku toho nejlepšího pracího prášku nebo dokonalého odmašťovače a vždy uváděly, že tím druhým práškem se umyje méně talířů a budou špinavější. Druhou chybou byly dezinformace objevující se na facebooku, včetně nechutného klipu, tedy krátkého filmu, ve kterém bylo přímo řečeno „přemluv bábu“, ať nevolí levicové strany. Uráželo to staré lidi hrubostí, vlastně to vzbuzovalo ageismus, tedy odpor, averzi vůči starým a vytvářelo negativní představu o nás, co jsme již v penzi.
Staří lidé ale nejsou jednotnou skupinou, netvoří celek, ale jsou mezi sebou vysoce názorově odlišní. Každý z nás má za sebou odlišný život, něco jiného jsme dělali, něco jiného jsme vyznávali, máme své zkušenosti, na důchody jsme si vydělali a z našich výdělků byly podporovány i generace po nás přicházející. Mnohé se ale prohospodařilo, peníze byly investovány špatně, ztraceny, ale za to nejsou odpovědní ti, co dnes jsou v penzi, ale ti, kdo takto ekonomicky nevýhodně vedli tuto společnost. Bohužel, hloupými politickými slogany, hesly o tom, že nebudou peníze na důchody a že ti co po nás přijdou, budou doplácet na nás, staré, zde byla otevřena jakási propast, tedy mezigenerační předěl. Někdo to dokonce nazval válkou generací.

Sociální politika

Skutečnost, že se lidé dnes v průměru dožívají vyššího věku, je kladem, je to cíl, o který lidstvo po staletí usilovalo. Všechny možné báje, legendy opakují příběh o tom, jak lidé chtějí vyrobit zlato a získat „elixír života“, prodloužit lidský život, případně získat nesmrtelnost. Nesmrtelní nejsme, ale v průměru všichni, nejen u nás, ale i na celém světě se dožíváme vyššího věku – u nás žijete skoro o dvacet let déle, než před půlstoletím. Dřívější vyrovnávání se mezi generacemi, jakási nepřímá smlouva, skutečnost, že děti a mladí, když vyrůstají, jsou podporováni z peněz, zásob, které vytvořili ti předchozí, a po čase se to zase mění, se dostala do krize. Dětí se rodí méně, mladých lidí početně ubývá, a proto se musí přejít k jinému systému či způsobu zajištění penzí či důchodů. Sociální politika musí být v blízké době založena na tom, že každý si musí šetřit především sám na svoje stáří, podobně jako tomu bylo ještě před sto lety. Tedy zajistit se sám. Stát, zastupující společnost, platí jen minimum, a zasahuje v těch případech, kdy se někdo dostal do nouze, tedy na principu společenské solidarity. Ale v zásadě pomáhá malým dílem všem. Takže se musí celá důchodová politika změnit, trochu jinak „nastavit“, vymyslet. Ti, co jsou dnes staří a generace těch, kdo jsou „v závěsu“, tedy za pár let půjdou do penze, jsou ještě zajištěni. Na tyto lidi peníze ve fondech jsou, těch se to netýká. Přesto právě současní penzisté byli v předvolebních programech vyzýváni, aby volili tu či onu politickou stranu, že za to dostanou přidáno na důchodech. Mne se to osobně dotklo. Vytvořil se tím dojem, jakoby právě staří lidé byli sobečtí, jako bychom chtěli žít na úkor těch, co po nás přijdou, tedy další generace. Vycházelo se z hesla „rozděl a panuj!!“ Přitom staří lidé nejsou sobečtí. Naopak, my na rozdíl od těch mladších již víme, jak vypadají ti, co nás budou následovat, známe jejich jména i tváře. Nechceme jim ubírat, ale spíše se s nimi rozdělujeme. Volební kampaň však byla zaměřena na jednotlivé věkové skupiny, a to byla velká chyba. Společnost je složena z různých generací a má tvořit celek a ne se vzájemně ohrožovat. Bezesporu ale platí, že vláda, která vzejde z těchto voleb, musí změnit důchodový systém. Je to nutné ne pro nás, dnes již staré, ale pro ty, kteří budou odcházet do penze někdy kolem roku 2030-2040. Začít se s tím musí již nyní. Politici ale takové zásadní změny neradi dělají, neboť je to nepopulární. Chtějí být za každou cenu oblíbení, slibovat jen to, co je hezké a co lidé chtějí slyšet. Obávají se, že občany nezískají pro svoji stranu, když skutečnost jasně pojmenují a budou prosazovat vyšší odvody z platů a pozdější odchod do důchodu. Co s tím udělat?
Ve volbách do krajských a místních zastupitelstev číst lépe programy a nenechat se omámit sliby, které jsou nesplnitelné. A zase jít k volbám. Pokud nám tato společnost nestojí ani za to vzít do ruky volební lístky, tak je to naše chyba a pak nesmíme jen a jen na politiky nadávat. Na nedostatcích svojí volbou totiž neseme také vinu.

Přispějte do diskuze. Zajímá nás váš názor na tento článek.