Vital Plus - Časopis, který pomáhá seniorům

Zdeněk Mahler: Osud i naděje

Sondy, které směřují do vesmírných hlubin, nám podávají zprávy o tom, jak to v nekonečnu a ve věčnosti vypadá. Jsou to svědectví naprosto objektivní, bez nějakých subjektivních příměsí.

Diskuze (5) / Jak to vidí / Rubrika: Dobrá mysl / 25.3.2010 / Text: Zdeněk Mahler / Úvodní foto: Jan Bartoš

obrázek A vypovídají o tom, že je tam strašný mráz. A atomové pece. A vzhled těch nebeských těles vzbuzuje především hrůzu – jsou skutečně co do barev a tvarů až strašidelné. A v celém vesmíru navíc panuje nepředstavitelná plýtvavost. Je to dílo Boha nebo ďábla?
Jednou tu sondu obrátili, aby se podívala a vyslala zprávu o tom, odkud byla odstartována. A na obrazu se objevilo něco naprosto jedinečného: země jako bělomodrá kulička. Zázrak, který máme v rukou. Dá se definovat jako svět, který je nedokončený, jehož dějiny jsou otevřené a člověk na něm je nedokonalý. To všechno by mělo směřovat k tomu, aby každý, kdo byl zrozen, pochopil, že je povolán, oprávněn i povinen účastnit se na tom tuto zázračnou planetu uchovat při životě, a nadále ji zvelebovat. Jde o kultivování člověka, jde o hledání skutečných kvalit života.
Kam jsme tento svůj svět dostali? Možná na práh ráje, anebo na práh pekla. Jedinou, vlastně největší mocností, velmocí nad velmocemi, které se všichni podrobují a která panuje, je to, co si člověk jakožto pán tvorstva vymyslel, vynalezl jako pomocníka, a co se zvrátilo v jeho vládce. Nadsazeně až jako náhražka Boha. Jsou to peníze. Jsme v údobí, kdy lze všechno koupit, všechno prodat. Peníze prostoupily ty nejzávažnější sféry společenské a individuální existence. Když budeme mluvit o moci, budeme mluvit o penězích. Budeme-li mluvit o interesech a zájmech, nutně to spojujeme s penězi. Politika je dneska v jistém smyslu synonymum peněz. Jak jednou řekl knížepán Schwarzenberg: „K politice potřebujete tři věci: „Za prvé peníze, a za druhé peníze, a za třetí peníze.“
Právě proto, že jsme prošli érou transformace, přerozdělování majetků, došlo k tomu, že pojem peněz, vlastnictví a majetku se stal takříkajíc kánonem. Vytvořilo se v podstatě nové dogma, div ne idea státu, vyjádřená ve starém českém přísloví „Každé hrábě hrabou k sobě“. Peníze se staly univerzálním měřítkem hodnot. A dostaly se do sfér, kde neměly mít nikdy rozhodující slovo, ať už jde o zdravotnictví, vzdělání či kulturu.
K čemu to vede, zavládnou-li v médiích? Jak víte, jsou televizní kanály – a to slovo neříkám jako terminus technicus – které vyhověly zcela zákonům trhu, tj. nabídce a poptávce – vyjadřuje se to často termínem sledovanost. Když se podíváte na profil jejich pořadů, zjistíte, že především oslovují spodní polovinu těla, břicho a žlázy. Horní polovinu, tj. srdce a mozek, nechávají ladem. Prý vyhovují široké poptávce. Ta široká poptávka, která je samozřejmě podle Gaussovy křivky vládou průměru, vede ke stagnaci, sesuvu a destrukci hodnot. Dnes se naprosto nepochybuje o tom, že v těchto médiích se kultura proměnila v pouhou zábavu, často bezduchou, že v ní samozřejmě prim hrají baviči a zpěváčkové a různé "missky", že nás skandály a negativními zprávami navykají na marasmus a apokalypsu, že program je vlastně jakousi vycpávkou mezi reklamami. Bulvár prosakuje do všech sfér – nahoru i dolů – až do těch anonymních šifrovaných debat, které se vyskytují na internetu, kde už vysloveně máte pocit, že běsové se utrhli ze řetězu a že jde o projevy patologické sedliny. Virtualita se postupně rozrůstá tak, že se zdá být skutečnější než skutečnost. Tento proces ztrácí podobu samovolnosti, jakéhosi samospádu. Někdy se mluví o tom, že proti tomu není obrany. Nemohu se ubránit pocitu, že je často cílevědomě programován. Protože s lidmi, kteří jsou ve svém vědomí, emocích a v konání takto narkotizováni, lze snadno manipulovat. Neprobíhá globální debilizace?

Rozhovor se Zdeňkem Mahlerem


Přispějte do diskuze. Zajímá nás váš názor na tento článek.

Článek označilo jako oblíbený 32 čtenářů. Přečteno 774x.
email vytisknout linkuj facebook delicious

email  jméno  

Přispějte do diskuze

Zajímá nás váš názor na tento článek.

Přepište kód 
  • 21.5.2010, 14:24 / ŠPÁLOVÁ
    Naprosto souhlasím.Je však i řada mladých,kteří vedou své děti ke vztahu k přírodě a sledují jen programy odpovídající jejich věku a přispívají k jejich rozvoji.Jen je jich podle mého mínění menšina.Ti ostatní si zvykají,že budou,byť nekvalitně-baveni a skutečný život jim uniká,jejich představy končí tím,že budou mít hodně peněz jako hrdinové akčních filmů Menší podněty je nezajímají,ani kvaitní přírodní snímky,protože s nimi rodiče jdou jen na nákup,kde je odloží do dětského koutku,aby si mohli v klidu vypít kávu.
  • 19.5.2010, 10:58 / Mgr.Rudka Jetmarová
    Pan Z.Mahler přesně vyjádřil moje pocity,které mě v poslední době až pohlcují.Nerozumím tomu,co se s námi děje ,jen doufám,že naše civilizace se ještě probudí a hned tak nezanikne,jako mnohé už vyspělé před námi.Jak probudit zájem o duchovno?
  • 9.4.2010, 21:38 / Mirek Hájek
    Sdílím v zásadě názory pana Mahlera, jen trochu postrádám poukaz na příčiny tohoto stavu a alespoň částečná východiska z přílišného pesimismu. Tento životní styl k nám byl zavát ze západní civilizované části světa a není příhodné a populární otevírat marxovy myšlenky, když nám trvale musí růst t.zv. životní úroveň zejména když je falešně tento pojem nastaven.
  • 20.3.2010, 20:06 / Eva Šanderová
    Také plně podepisuju slova Z.Mahlera a snad bych ještě připojila, že se tyto postřehy stále více týkají nejen společenských, ale i osobních lidských vztahů a přinášejí tam podobné hrůzy. Prosím, věnujte se soustavně tématu nového náboženství - peněz , snad se aspoň něco podaří změnit,každá kapička je proti té záplavě "globální debilizace" dobrá.
  • 19.3.2010, 20:09 / Capt. Václav Boura, t.č. Haifa
    Plně se podepisuji pod to, co pan Mahler tak krásně a výstižně napsal. I když to přečetlo přede mnou 34 čtenářů, ani jeden z nich neoznačil tento vynikající a bohužel pravdivý postřeh hvězdičkou. To také o něčem říká. Někoho může článek i urazit, že? Zdravím a gratuluji redakci a držím palce, aby takových krásných postřehů bylo více. Vždyť je píše sám život a autoři to jenom lépe nebo hůř popíší.